Dva kroky radnice, které nejde nechat bez reakce

Hradišťáci se čtyři roky snaží být racionální a konstruktivní opozicí. Vytrvale upozorňujeme na špatné investiční priority současného vedení města. Jako kolovrátek pořád dokola navrhujeme soustředit peníze města třeba na parkovací domy, řešení nekonečných kolon, dostupnější bydlení nebo lepší péči o běžné potřeby a trable občanů.

Ale někdy je třeba také symbolicky bouchnout do stolu a říct: tož takto fakt ne. V posledních dnech mne doslova zvedly ze židle dva kroky radnice, které je podle mne třeba rezolutně odmítnout.

Prvním je záměr prodat tři městské budovy: administrativní budovu u zimního stadionu, bytový dům ve Všehrdově ulici a budovu vedle Slováckého divadla. Ano, tyto nemovitosti město opravdu nepotřebuje. Jenže mnoho let voláme po tom, aby vedení města předložilo ucelený seznam "nepotřebného" majetku, který chce prodat. Stále jsme se nedočkali.

Místo toho přišla rychloakce. Prodej šitý horkou jehlou, pramálo transparentní a jen s minimálním časem na nabídky v řádu desítek milionů korun. Takto se městský majetek prodávat nemá. Kromě stínu pochybností je namístě obava, že tímto uspěchaným a málo odpracovaným postupem město nezíská nejlepší možné podmínky a nezohledňuje všechna specifika. Prodat tyto budovy určitě ano, ale prosím jinak!

Druhou fackou, především občanům Vések, je to, že investor bytového domu na okraji této městské části pokračuje ve svém záměru a požádal o stavební povolení pro další monstrózní stavbu dlouhou 90 metrů, širokou 15 metrů a vysokou přes 9 metrů. Mohutná stavba s rovnou střechou za mne rozhodně nesplňuje venkovský ráz, který vyžaduje územní plán. A co víc, na výškový limit dostal investor od radničních úředníků výjimku, přestože územní plán připouští pouze 8 metrů.

Znovu zopakuji: takové bytové monstrum do Vések nepatří. Od okamžiku, kdy jsem se o této věci dozvěděl, podnikám kroky, aby byl nejen formálně, ale i fakticky ctěn venkovský charakter Vések i "duch" platného územního plánu. Uvidíme, kolik prostoru pro zachování zdravého rozumu i tváře před místními ještě zbývá. Ale chci věřit, že se to podaří.

Ing. Michal Dvouletý, MBA
Hradišťáci